VÝSTAVA

Bipolární záře

Josefína Jonášová

Štěpán Jílek

12/9 – 11/10
2024

Vernisáž 11. 9. 2024 v 18:00

Galerie Bubec

12. 9. – 11. 10. 2024

Josefína Jonášová a Štěpán Jílek nejsou ve Studiu Bubec zdaleka poprvé – výrazné a vtipné Josefíniny objekty si pamatují návštěvníci festivalu Art Safari 2017 na téma jídlo, kde vystavila figuru s hroutícím se komínem z talířů, který nahrazoval hlavu postavy. V roce 2021, kdy propojujícím principem výstavy byla spolupráce umělce s přizvaným hostem, oslovila Josefína nejmladší účastnici výstavy – tříletou dcerku Žofii, jejíž půvabné kresby proměnila v působivé trojrozměrné objekty. Štěpán v rámci Art Safari 2023 instaloval na Zahradě Bubec barevný kráčející strom. V obou případech jde o výrazná dobře zapamatovatelná díla. Kromě podobného naladění na vtipnou strunu propojuje oba autory technická zručnost, schopnost vyjadřovat se ve velmi různých materiálech i ochota experimentovat s nimi. Zůstávají ale v rámci fyzické materiality – nesměřují k výrazně digitálnímu či konceptuálnímu projevu. Jejich Bipolární záře ale nesvítí v ideálním veselém světě, spíš s humornou nadsázkou nasvětluje problémy, nedostatky a citlivá místa, se kterými máme každý zkušenosti. V čem se projevuje bi-polarita autorů? Na výstavě ve Studiu Bubec nejvýrazněji v rozkročení mezi sochařsky-figurálním přístupem Josefíny a comicsově samorostovým přístupem Štěpána. 

Josefína vystudovala v sochařském ateliéru Jaroslava Róny na Akademii výtvarných umění v Praze.  S pojetím bližším dekorativně-funkčním polohám tvorby se seznamovala při stáži v ateliéru K. O. V. Evy Eisler na pražské UMPRUM a s konceptuálními objektovými přístupy se setkala na École supérieure d’art d’Aix-en-Provence, Francie (atelier Volume). Vyjadřuje se i kresbou a malbou s nimiž ráda vstupuje do veřejného prostoru.  Na svém kontě má již několik murálů (např. ‚věštecká‛ malba Hlavně žádnou pandemii, Ládví, Praha, 2015, fasáda dejvického klubu Klubovna, 2016, Terezička – Interiérová malba Salesiánského střediska mládeže, Praha, 2020, Superhero, OGL v Liberci, 2023.  Od roku 2020 pak malby tvoří v rámci kolektivu ZdiSLAVY. Spolu s Janou Jandáčkovou a Filipem Jeřábkem tak realizovali malby v podchodech na Zahradním Městě, v Říčanech, Hořovicích i ve Vysočanech. Tematicky Josefína rozehrává jak široký rejstřík kulturních obsahů a asociací propojených s intenzivními niternými psychologickými motivy. Osobní prožitek přirozeně rezonuje s obecnějším pocitem – individuální psychoanalýza přechází do obecnější zkušenosti. Jako v černé anekdotě se humorně, ale i bolestivě sekera zasekává do hlavy a rázně roztíná zásadní existenciální otázky.

Ve Štěpánově životě a díle se propojují dvě zásadní vášně – cestování a design. Podnikl nespočet cest, od Jeruzaléma, kam dojel stopem, až po Kongo, kde působil jako dobrovolník v sirotčinci. Design studoval na Fakultě Strojního inženýrství Vysokého učení technického a Fakultě výtvarných umění v Brně, sochařskou zkušenost získal na Winchester School of Art v Anglii. K designovým pracím patří lavičky pro Moravskou galerii, zakázky pro O2, Škoda Auto, realizační podíl na dílech Federica Díaze. Dosud nejvýznamnější realizací je minimalistický oltář v Litomyšli, v němž výrazným geometrickým gestem tvoří protiváhu barokní dekorativitě interiéru kostela Povýšení svatého Kříže. V letošním roce pořádal sochařské sympozium Umění na Poličce a po vítězství v soutěži připravuje objekt k pramenu řeky Loučné.

Instalace ve Studiu Bubec je příležitostí ke vzájemnému dialogu, stejně jako, mimo jiné i díky vtipné instalaci dodávající dílům další významovou rovinu, především k rozhovoru s návštěvníky a povzbuzením k rozhovorům s přáteli i vlastními vnitřními hlasy. 

Daniela Kramerová, 5. 8. 2024